Naše malá kočičí milovnice adrenalinu, která se moc ráda procházela po balkonovém parapetu o šířce asi 5 centimetrů včera uklouzla a spadla na beton z pátého patra. Samozřejmě jsme se okamžitě sebraly a vezly naší malou Whiskie na veterinu. Vůbec jsme netušily co jí je. Chodila. Ale čůrala krev a bůh ví proč (možná šokem) strašně slintala. S mámou obě ubrečené jsme čekaly, co řekne ultrazvuk. Pan veterinář nás i bez placení okamžitě poslal do veterinární nemocnice, že prý má protrhlý močový měchýř a že se jí břicho plní buď krví a nebo močí. Na druhé veterině jí udělali rentgen. Kupodivu neměla nic zlomeného kromě dvou žeber, která ale sama správně srostou i bez napravování. Napojili jí na kapačku a odsáli vzduch, který se jí udělal u srdíčka. A poslali nás domů s tím, že ráno si jí v 10 vyzvedneme.
Nespaly jsme a v jednu ráno nám volala paní veterinářka, že Whiskinku musí operovat. Po dvou hodinách nám zavolali, že jí vzali celou slezinu, kousek žlučníku a že má pochroumaný močák, který by se ale měl dát dohromady sám. A plíce. Že se jí stále dělá vzduchová kapsa u srdce a když se to do večera nějak nezlepší, budou operovat plíce. Celé to ještě komplikuje krev, které ztratila hodně, a prý kočky transfúze snášejí hodně špatně.
A co dál, další operace bude stát 8 000,-. Jestli budou operovat znovu, tak asi do konce roku budeme jíst jen chleba se solí, protože 20 000,- jen tak je dost zápřah. Ale dala bych jim třeba milion, jen aby mi jí zachránili.
Tak se teď modlím, aby přežila. Kočička moje milovaná.
Přikládám malou koláž z jejích kotěcích let, protože jsem zjistila, že žádnou aktuálnější fotku v počítači nemám. Hned co se vrátí, budu fotit jak divá.
Držte jí prosím všichni palce, ať se z toho vyhrabe, špuntík.
Alexys
To je mi líto, vím, jaké to je, když má člověk strach o své zvířátko. Držím palce, ať se co nejdříve uzdraví a zase se vrátí k vám...